Co to je částečná nezaměstnanost?

Částečná nezaměstnanost spočívá v tom, že zaměstnavatel nemůže přidělovat svým zaměstnancům práci v běžném rozsahu týdenní pracovní doby, a to z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků, nebo z důvodu omezení poptávky po ním poskytovaných službách. Jednoduše řečeno, pokud nemáte pro zaměstnance práci, protože neprodáváte své výrobky či služby, můžete vyhlásit částečnou nezaměstnanost.

V souvislosti s částečnou nezaměstnaností rozlišujeme dvě doby:

  • dobu, po kterou zaměstnanec pracuje.
  • dobu, po kterou má zaměstnanec pracovat, ale na kterou je vyhlášena částečná nezaměstnanost.

Je tedy zřejmé, že částečná nezaměstnanost se může týkat pouze části pracovní doby, ale i případně celé pracovní doby. Stejně tak se nemusí týkat všech zaměstnanců zaměstnavatele, ale jen těch, kterým nelze z výše uvedených důvodů poskytnout práci v běžném rozsahu.

Hlavní výhodou částečné nezaměstnanosti je fakt, že zákoník práce během ní umožňuje zaměstnavatelům, aby svým zaměstnancům po dobu trvání částečné nezaměstnanosti poskytovali náhradu mzdy ve výši minimálně 60 % průměrného výdělku

Během doby, kdy zaměstnanec z důvodu částečné nezaměstnanosti nepracuje, dostává sníženou náhradu mzdy. A v době, kdy zaměstnanec pracuje, dostává mzdu ve 100% výši. Částečná nezaměstnanost tedy vyvažuje zájmy zaměstnavatelů, kteří díky ní nemusí po určitou dobu platit svým zaměstnancům celou mzdu a zároveň dává jistotu zaměstnancům, že kvůli nedostatku práce nepřijdou o zaměstnání a o celý svůj příjem. Smyslem částečné nezaměstnanosti je v podstatě předejít propouštění zaměstnanců v dobách ekonomické či jiné krize – například současné pandemie koronaviru.

Proč v době koronavirové vyhlásit částečnou nezaměstnanost?

Kromě toho, že zaměstnavateli ušetří až 40 % mzdových nákladů, lze na základě částečné nezaměstnanosti žádat o příspěvek náhrady mzdy z programu Antivirus. Pokud je pokles poptávky po výrobcích či službách zaměstnavatele způsoben rozšířením koronaviru či následnými úředními opatřeními, může zaměstnavatel požádat o příspěvek ve výši 60 % zaplacené náhrady mzdy vč. odvodů (tj. 60 % ze zaplacené náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku zaměstnance). 

Za jakých podmínek lze částečnou nezaměstnanost využít?

Částečnou nezaměstnanost mohou využít pouze zaměstnavatelé v tzv. soukromém sektoru. Další nezbytnou podmínkou je vydání vnitřního předpisu, popřípadě dohoda s odborovou organizací. 

  • Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, je pro zavedení částečné nezaměstnanosti nutná dohoda s touto odborovou organizací, o níž musí být následně informováni dotčení zaměstnanci. 
  • Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, je pro něj zavedení částečné nezaměstnanosti mnohem jednodušší, neboť mu stačí pouze vydat vnitřní předpis a seznámit s ním veškeré zaměstnance, kterých se takový vnitřní předpis týká. Vnitřní předpis musí určovat výši poskytované náhrady mzdy po dobu, kdy nelze zaměstnancům přidělovat práci. Tato musí činit alespoň 60 % jejich průměrného výdělku.

Pokles poptávky po výrobcích či službách zaměstnavatele musí být objektivní a prokazatelný. Částečnou nezaměstnanost nelze využívat k nedůvodnému snižování výplat zaměstnancům.

Co by měl vnitřní předpis obsahovat?

Zákoník práce neurčuje, jaké náležitosti kromě výše uvedené náhrady mzdy má vnitřní předpis mít. Doporučuji, aby vnitřní předpis obsahoval následující:

  • Výši náhrady mzdy za dobu částečné nezaměstnanosti.
  • Příčinu poklesu odbytu výrobků zaměstnavatele či omezení poptávky po jím poskytovaných službách. V současné situaci je tedy vhodné uvést, že například kvůli uzavření některých provozoven odběratelů zaměstnavatele nemá zaměstnavatel tolik práce a část svých zaměstnanců je nucen ponechat doma bez práce. Tato náležitost je důležitá hlavně pro následné prokazování nároku na příspěvek z programu Antivirus.
  • Období, po které se částečná nezaměstnanost vyhlašuje, a také, pro jakou část pracovní doby je částečná nezaměstnanost vyhlášena. Někdy je totiž množství práce v jedné části týdne stejné jako za běžné situace a ve zbytku týdne už tolik práce není. Zaměstnavatel tak může např. stanovit, že od pondělí do středy platí běžný provoz a ve čtvrtek a v pátek platí částečná nezaměstnanost, popřípadě, že běžný pracovní režim platí každý pracovní den od 7:00 do 12:00 a ve zbytku pravidelné pracovní doby se uplatní částečná nezaměstnanost.
  • Osobní rozsah, tzn. kteří zaměstnanci jsou postiženi současnou situací, a nelze jim tak přidělovat práci v běžném rozsahu. Zde ale s ohledem na zákaz diskriminace nedoporučuji jmenovat konkrétní zaměstnance, nýbrž zvolit určité skupinové kritérium – např. částečná nezaměstnanost se bude týkat jen zaměstnanců pracujících ve skladu, obchodních zástupců apod. Jsou-li pro to objektivní důvody, lze samozřejmě jmenovat i konkrétní zaměstnance.

S vnitřním předpisem musí být zaměstnanci seznámeni nejpozději do 15 dnů po vydání. Nejvhodnějším důkazem o seznámení bude podpis každého jednotlivého zaměstnance na přiložený podpisový arch vnitřního předpisu. Zaměstnavatel tak bude mít důkaz pro možnou následnou kontrolu ze strany Inspekce práce.

Mgr. Jan Brauner, advokát

brauner@inpartners.cz

Člen sítě INPARTNERS GROUP

VIAVeronika Voříšková
ZDROJMgr. Jan Brauner, advokát
Předchozí článekStudenti ve spolupráci s IT odborníky spouští platformu pro podnikatele – spolupracuje.me
Další článekJak získat příspěvek na zaměstnance z programu Antivirus

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Zadejte své jméno zde