Odevzdání daňové přiznání klepe na dveře! Právě ti, kteří podnikají jako OSVČ by měli na okamžik zbystřit, jelikož oproti firmám se jejich přiznání odvíjí od jiných parametrů. „Dodržením dvou základních pravidel si mohou výrazně zjednodušit celý proces vedení účetnictví a zpracování přiznání“, tvrdí Šárka Pelikánová z poradenské společnosti Connect Economic Group s.r.o.
Pro odevzdání daňového přiznání a jeho správného vyplnění musí živnostníci sledovat dva základní údaje: své příjmy a své výdaje. „Mnoho živnostníků stále neví, že do svého daňového přiznání uvádějí pouze ty příjmy, které skutečně inkasovaly od svých zákazníků. Někteří stále uvádějí své výnosy, které obsahují i vyfakturované peníze, které ale ve skutečnosti ještě nezískali“, komentuje Šárka Pelikánová.
Většina živnostníků pak ve svém podnikání sleduje kolik vydělá, ale ne už tak své výdaje. Účtenky a doklady za nákupy potřebného materiálu či služeb si schovávají bokem. „Někteří klienti stále nosí své účetnictví a své doklady v „krabicích od bot“. Samozřejmě, že dnes existují moderní nástroje a klienty k nim vedeme, ale někteří jsou jednoduše konzervativní“, říká Pelikánová.
A právě u výdajů se výrazně liší přístup, kterým se pak vypočítává základ daně, tedy částka, ze které se vypočítává daň, která bude následně odvedena státu. Živnostníci si mohou vybrat, zda budou sledovat své skutečné náklady, s čímž je také spojena povinnost a nutnost všechny tyto náklady prokázat na účtenkách a dokladech, které si během roku schovávají. Když si od svých příjmů tyto výdaje odečtou, vyjde jim čistý příjem, který následně zdaní. „Jelikož však velké množství živnostníků nemá své podnikání spojeno s vysokými náklady a celou vydělanou částku by museli zdanit, nabízí jim stát nástroj tzv. výdajových paušálů, které si získaly velkou oblibu právě u těch podnikatelů, kterým se s jejich živností neváží velké výdaji.“ Typickým příkladem mohou být například obchodníci. K poskytování svých služeb potřebují minimum- počítač, telefon, občas se někam přesunout. Znamenalo by to tedy, že všechny své příjmy musí 100% zdanit, což by pro ně bylo kolikrát až likvidační. A právě tito a další živnostníci mohou například uplatňovat až 60% výdajový paušál, což znamená, že 60 % jejich příjmů si uplatní jako svoje výdaje. Živnostníci tak nejen, že nemusí tolik odvézt na daních, tak ale zároveň snižují svoji administrativní zátěž na archivaci svých účtenek a dokladů za výdaje.
Příklad: Živnostník vydělá za rok 900 000 Kč, jeho skutečné náklady jsou 120 000 Kč. Za klasické situace by zdanil 900 000 – 120 000, tedy 780 000 Kč. Protože však může uplatnit až 60% výdajový paušál, může být jeho základ daně 900 000 – 540 000 (60% z 900 000 Kč), tedy 360 000 Kč.
Velikost výdajových paušálů se pohybuje v rozmezí 30% – 80% dle jednotlivých činností živnostníků následovně:
- 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; s limitem 800 000 Kč
- 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; s limitem 600 000 Kč
- 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; s limitem 300 000 Kč
- 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s limitem 400 000 Kč
Od příštího roku by se měly výdajové paušály zvednout. Ministerstvo financí podporuje zvýšení limitu výdajových paušálů pro podnikatele, a to na dvojnásobek současného stavu. Zatímco v současnosti podnikatelé se zdanitelným příjmem nad 1 mil. Kč musí uplatňovat své výdaje dokládáním jejich skutečné výše, nově se limit pro možnost uplatnění paušálních výdajů zvýší na 2 mil. Kč. „Uplatňování výdajových paušálů s sebou přináší i jednodušší vedení svého účetnictví, takže navýšení limitu pro jejich uplatňování řada našich klientů vítá“, říká specialistka z Connect Economic Group s.r.o.
Zvýšením limitů výdajových paušálů se částečně rozšíří skupina podnikatelů, která bude moci tento nástroj uplatnit. „Vzhledem k tomu, že při příjmu nad 1 mil. Kč se ve většině případů podnikatel automaticky stává plátcem DPH a musí vést přehled všech svých výdajů i tak, hlavním benefit opatření nespatřujeme v úbytku administrativy, ale ve snížení daňového zatížení malých podnikatelů“, vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová.
„Předpokládáme, že podnikatelům zůstane díky tomuto opatření v peněženkách o 1,5 mld. Kč ročně více. Výpadek bude plně kompenzován náběhem zbývající fáze elektronické evidence tržeb. Tato opatření spolu velmi úzce souvisí, protože nezbytným předpokladem pro snižování daňové zátěže je zajištění jejich spravedlivého a řádného výběru, což se nám úspěšně daří“, dodává ministryně financí.
